Lékařská fakulta hostila podruhé diamantové absolventy. Přijeli i letošní „třicátníci“

Atmosféra Diamantové promoce zaplnila slavnostně vyzdobené prostory Dostavby Teoretických ústavů LF.
Fotogalerie: Velena Mazochová
úterý 10. duben 2018, 15:00 – Text: Velena Mazochová

Po neuvěřitelných šedesáti letech složilo slavnostní promoční slib jednadvacet někdejších studentů medicíny, kteří přijali pozvání na historicky druhou Diamantovou promoci lékařské fakulty. Na svou alma mater se vrátilo také téměř osmdesát bývalých studentů absolventského ročníku 1988, pro které fakulta už popáté uspořádala setkání Kořeny neboli Radicés.

Příležitost znovu se potkat se svými spolužáky i současným vedením fakulty tak měly hned dvě generace absolventů, kteří svá studia uzavřeli s odstupem přesně třiceti let. Jejich společná alma mater pro ně otevřela „staré“ Teoretické ústavy i moderní prostory Dostavby.

Poděkování a obdiv

„Když jsem se dověděl o dnešním připravovaném setkání, zůstal jsem několik okamžiků ve stavu určitého pohnutí a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že by se mohlo týkat i mne. Užasl jsem nejen nad tím, jak je to už dávno, co jsme opustili posluchárny lékařské fakulty, ale i nad tím, jestli je vůbec možné takové setkání uskutečnit. Proto to první, co chci říci, jsou slova díků všem, kteří se o něj setkání zasloužili,“ uvedl jeden z diamantových absolventů Vít Krupař, který jako internista většinu svého produktivního života působil na lékařské fakultě v Hradci Králové. Za své kolegy vyjádřil přesvědčení, že po celých šedesát let zůstávali s fakultou ve spojení a mohli s hrdostí sledovat její vývoj. „Patříme ke generaci, která prožila dvě třetiny nešťastného dvacátého století, a která tím spíše může ocenit současný úspěšný rozvoj lékařské fakulty i celé Univerzity Palackého. Hodna ocenění je i pozornost, kterou univerzita věnuje péči o rozvoj všeobecného vzdělání. Jsem přesvědčen, že jedině v tom je záruka, že z jednotlivých fakult budou vycházet absolventi připraveni nejen odborně, ale i s širokým přehledem  v oblasti sociální, kulturní a společenské. My sami už ve věku ubývajících mentálních a fyzických sil můžeme být spíše jen diváky, ale snad nám ještě zbyde tolik energie, abychom celé univerzitě drželi alespoň palce v jejím snažení,“ uvedl Vít Krupař.

Studenty, kteří se na fakultu vrátili po šedesáti letech, přivítal děkan Milan Kolář, který krátce představil hlavní milníky jejich profesního života. Prorektorka Jitka Ulrichová za vedení Univerzity Palackého a její lékařské fakulty vyjádřila obdiv a úctu k jejich bohatému životnímu odkazu. „Chci vám především poděkovat za to, že jste svou profesí doma i v zahraničí obohatili řadu lidí, do svého okolí vnesli lásku, moudrost, obětavost a trpělivost. Nejaktivnější dobu svého života jste prožili v době, kdy jste možná více než produktivní odbornost, museli prokazovat hlavně svou morální sílu. Jen vy sami víte, kolik váš profesní život stál úsilí, jak těžké bylo skloubit práci odbornou, vědeckou či pedagogickou se soukromým životem a s odpovědností za své blízké,“ zdůraznila Jitka Ulrichová. „Jak jste byli úspěšní, mohou zhodnotit vaši žáci a pokračovatelé – vždyť největším oceněním je poděkování a úcta pacientů, nejbližších spolupracovníků a následovníků. Odměnou ať je pro vás i dnešní převzetí diplomů a podpora vašich nejbližších,“ uzavřela Jitka Ulrichová.

Motto: Ars medicinae longa, vita brevis

„Hned jsem tě poznala, vůbec jsi se nezměnil!“ „Igore, to jsem moc rád, že tě zase vidím!“ „Fakt víš, kdo jsem?“ S podobnými nadšenými výkřiky se ve vestibulu Teoretických ústavů vítali účastníci setkání Kořeny/Radicés, kteří v Olomouci promovali před třiceti lety. „Ta myšlenka je úžasná, jsem nadšená. S většinou svých spolužáků jsem se celých třicet let neviděla. A i když se mi to časově vůbec nehodilo, přehodila jsem si všechny plány tak, abych mohla přijet,“ ujistila Ivana Röschlová, která na svou alma mater přijela z Frýdku Místku, kde pracuje v privátní endokrinologické ordinaci. „Při vzpomínkách se mi nejdříve vybaví Velká posluchárna, ve které jsme strávili tři roky, a taky taneční maraton, noční běh Olomoucí … Moc ráda vzpomínám na naši skupinovou vedoucí, tehdy odbornou asistentku a pozdější děkanku a rektorku UP Janu Mačákovou, což byla hrozně fajn ženská. Perfektní to bylo,“ doplnila.

K jubilujícím absolventům patřil letos i děkan Milan Kolář, který tak za vedení fakulty přivítal nejen její absolventy, ale zároveň i své bývalé spolužáky.  V úvodu je stručně seznámil se současným vývojem lékařské fakulty a s jeho úspěšnými mezníky a nabídl i svůj osobní příběh, který shrnul ve třech krátkých rekapitulacích: „Od studenta po děkana“, „od stafylokoků po antibiotickou léčbu“ a „od SVOČ po Nature“. Za všechny také zavzpomínal na období náročného studia, studentských lásek i atmosféru olomouckých hospůdek. „Přeji nám všem, abychom si dnešní den užili. Vymažme prosím čas, který uplynul od naší promoce, a vraťme se do doby, kdy jsme v těchto prostorách studovali, prožívali štěstí i zklamání, přičemž nakonec převládl ten kouzelný pocit, kdy jsme po promoci svírali v rukou dekret, kterým jsme byli prohlášeni za lékaře a mohli začít vykonávat naše povolání, lépe řečeno poslání. Doufám, že své vzpomínky budeme mít vždy ve svém srdci a pocit sounáležitosti nás nikdy neopustí,“ uvedl děkan.

S  krátkými příspěvky vystoupili také další letošní „třicátníci“. Současný zástupce přednosty Ústavu farmakologie Rostislav Večeřa krátce představil uplynulých třicet let olomouckého zubního lékařství, a jeden z hlavních organizátorů setkání Igor Tozzi, nynější lékař Vojenské nemocnice Olomouc, seznámil se svými dřívějšími pracovními zkušenostmi ve Fakultní nemocnici Olomouc.   „Mottem letošního setkání jsme chtěli poukázat na to, že medicína je stejně jako umění nekonečně dlouhá, zatímco náš život nekonečně krátký. Řada z nás, kteří pracují ve špičkových výzkumných centrech, medicínu posouvá dál k prodloužení lidského života a mnohdy jde o velmi náročné výzkumy,“ vysvětlil Igor Tozzi.

Historicky první Diamantovou promoci uspořádala lékařská fakulta poprvé v loňském roce, kdy složilo slavnostní promoční slib 17 absolventů z roku 1957. Setkání bývalých studentů s pedagogy a současnými studenty Kořeny/Radicés se konalo letos už popáté. V tomto roce přivítá fakulta také své absolventy po padesáti letech, pro které tradičně na podzim chystá Zlatou promoci.