Olomoučtí vědci znovu zaujali na konferenci Biospot

Petr Džubák (vpravo), hlavní řešitel jednoho z úspěšných projektů ÚMTM, na svém domovském pracovišti.
Foto: Archiv ÚMTM
pátek 11. května 2018, 07:00 - Text: Velena Mazochová

Léčba nádorových onemocnění pomocí nanočástic nebo diagnostika rakoviny plic z analýzy vydechovaného vzduchu – takové jsou další unikátní biotechnologie, s nimiž olomoučtí vědci seznámili domácí i tuzemské investory na letošní mezinárodní konferenci Biospot. Už potřetí ji uspořádal klastr MedChemBio společně s Ústavem molekulární a translační medicíny LF (ÚMTM), Ústavem organické chemie a biochemie AV (ÚOCHB) a firmou IOCB Tech.

Olomoucký ÚMTM prezentoval dva ze svých nejnovějších biotechnologických projektů, zaměřených na léčbu a diagnostiku nádorových a zánětlivých onemocnění. První z nich se týká nedávného objevu mezinárodního vědeckého týmu vedeného olomouckými vědci, který potvrdil protinádorové účinky disulfiramu, starého léku proti alkoholismu známého pod názvem antabus. Vědci v této souvislosti představili novou technologii, která by mohla umožnit léčbu nádorových onemocnění pomocí nanočástic metabolitu disulfiramu (CuET).

„Problém spočíval v tom, že tento metabolit je ve vodě a jiných biokompatibilních rozpouštědlech nerozpustný, proto se s ním špatně pracuje v preklinických výzkumech i při aplikacích v živém organismu. Vyvinuli jsme proto postup založený na tvorbě nanočástic CuET, které jsou velmi stabilní. Jejich velikost může být modulována v rozmezí od 5 do 150nm a jejich suspenze mohou být aplikovány in vivo, a to jak intraperitoneálně nebo intravenózně,“ vysvětlil jeden ze spoluautorů objevné studie v Nature Martin Mistrík.

Dalším unikátním projektem, který olomoučtí vědci na Biospotu představili, je nová metoda, která umožňuje včasné odhalení a diagnostiku zánětlivých a infekčních komplikací při chronických i nádorových onemocněních plic a dechových cest bez operačního zákroku. Princip tzv. dechového kondenzátu je založen na proteomické analýze obsahu dechu, který pacienti po dobu pěti minut volně nadýchají na vzorkovací zařízení.

„Vydechovaný dechový kondenzát, tedy produkt vzniklý kondenzací neboli zkapalňováním par, reprezentuje bohatý zdroj pro nesčetné biomarkery, které mohou poskytnout cenné informace o dýchacích cestách stejně jako o systémové nemoci. Ve srovnání s jinými přístupy k extrakci a analýze vydechovaného kondenzátu je naše metoda extrémně citlivá a umožňuje detekci až několika stovek proteinů,“ vysvětlil hlavní řešitel projektu Petr Džubák. Jak zdůraznil, jde navíc o neinvazivní metodu, která by v budoucnu mohla nahradit dosud používaná radikální vyšetření, která podstupují například pacienti při bronchoskopii.

Letošní ročník mezinárodní konference BioSpot, který se opět konal v pražské galerii DOX, přilákal významné investiční a farmaceutické firmy, jako je Merck, MSD, Astra Zeneca, z českých pak RSJ, Bohemia Venture Capital nebo CzechInvest. Čeští vědci jim představili téměř dvacet nejzajímavějších objevů a technologií. Kromě spolupořadatelů prezentovaly své projekty pracoviště Univerzity Pardubice, Národního ústavu duševního zdraví, Ústavu experimentální medicíny AV, Masarykovy univerzity nebo Přírodovědecké fakulty UK. „Technologie, které jsem zde viděl, byly v dobrém slova smyslu provokativní. Užil jsem si hlavně sekci zaměřenou na onkologii, která ve mně vyvolala řadu otázek o diagnostice rakoviny v budoucnosti,“ uvedl k průběhu konference ředitel britské Astra Zeneca David Andrews.

Podle ředitele ÚMTM Mariána Hajdúcha naplňuje konference a platforma BioSpot cíle, které stály u jejího vzniku v roce 2016 - vyhodnocovat vývojový a komerční potenciál nejzajímavějších objevů a biotechnologií ve střední Evropě a propojovat je se soukromými investory. „Rostoucí kvalita a potenciál představených projektů jsou důkazem, že BioSpot jako hlavní událost tohoto typu ve střední Evropě má svůj význam a má co nabídnout,“ uvedl ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Více informací o letošní konferenci a cílech BioSpotu najdete ZDE.