Olomoučtí mikrobiologové úspěšně bojují s rezistencí bakterií na antibiotickou léčbu

Profesor Milan Kolář.
Foto: Jakub Čermák
Pátek 19. březen 2021, 8:00 – Text: Adam Fritscher

Poněkud v pozadí aktuálního boje s pandemií covidu-19 se ve zdravotnictví odehrává další, pro budoucnost lidstva možná ještě důležitější bitva. Nebojuje se v ní o nic menšího než o zamezení reálné hrozby ztráty účinku antibiotik na bakterie a s tím související schopnosti léčit bakteriální infekce. Významných úspěchů v tomto dlouhotrvajícím a zásadním boji dosáhli mikrobiologové z Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého. Výsledky své práce shrnuli v rozsáhlé studii, která je v tuzemských podmínkách zcela unikátní a nemá v rámci ČR obdoby.

Antibiotika, tak jak je známe v současné medicíně, jsou používána téměř 80 let. Jsou nedílnou součástí léčby bakteriálních infekcí, která však přes velký rozmach antibiotické léčby představuje stále velký problém. „Dokonce bych řekl, že stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům je vedle současné pandemie covidu-19 jedním z největších medicínských problémů současnosti,“ tvrdí přednosta Ústavu mikrobiologie LF UP a FNOL Milan Kolář. „Jde o celosvětový trend. Masivní používání antibiotik při léčbě pacientů vede k tomu, že se bakterie adaptují a šíří se jejich rezistence. Stoprocentně účinná antibiotická léčba už dnes neexistuje a vážně nám hrozí, že ji ztratíme jako celek, což by nás vrhlo zpět do předflemingovských časů, respektive doby, než Alexander Fleming zahájil antibiotickou éru medicíny, kdy bakteriální infekce byly nejčastější příčinou úmrtí,“ varuje profesor Kolář.

Jeho slova potvrzuje také prohlášení Valného shromáždění OSN ze září 2016: „Lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí,“ cituje přednosta Ústavu mikrobiologie.

Léčba bakteriální infekce, například nozokomiální pneumonie (závažný zánět plicní tkáně vzniklý v průběhu hospitalizace), probíhá tak, že lékař nasadí konkrétní antibiotikum na základě řady sofistikovaných údajů, které významně zvyšují pravděpodobnost, že léčba zabere a bude úspěšná. „Během dalších až 48 hodin se ale teprve ukáže, zdali patogenní bakterie v plicích není vůči podanému antibiotiku rezistentní. To však může u některých pacientů vést až k rozvoji sepse a selhání orgánů. Proto se musíme ze všech sil snažit rezistenci předejít, případně ji alespoň odhalit co nejdříve,“ vysvětluje Milan Kolář.

Jeho tým proto do medicínské praxe ve Fakultní nemocnici Olomouc uvádí soubor opatření vedoucích k racionální antibiotické léčbě založené na adekvátním výběru antibakteriálních přípravků, odpovídající délce jejich aplikace a současně vhodném způsobu podání. „Pro tato opatření se ve vědeckém světě vžil anglický termín antibiotic stewardship. Jsem rád, že díky práci našich klinických mikrobiologů jsou tyto postupy v naší nemocnici plně realizovány a vedou k velmi dobrým výsledkům léčby bakteriálních infekcí u hospitalizovaných i ambulantních pacientů. Je tak možné deklarovat, že olomoucká fakultní nemocnice je z hlediska antibakteriální léčby bezpečnou nemocnicí, která postupuje v souladu s evropskými standardy,“ konstatuje profesor Kolář.

Boj se stoupající bakteriální rezistencí tím však zdaleka nekončí. „Musíme si uvědomit, že odolnost bakterií přímo ohrožuje celý náš zdravotnický systém, a to již v horizontu deseti let. To znamená, že u jednotlivých pacientů může zcela selhat nasazená antibiotická léčba a na celospolečenské úrovni hrozí zánik účinnosti antibiotik jako celku, přičemž alternativa neexistuje. Jedním ze způsobů řešení je vývoj nových antibiotik, jenže to stojí obrovské peníze a farmaceutické firmy do takového rizika většinově nejdou. Pokud by totiž výzkum a vývoj stojící třeba miliardu dolarů skončil brzkou ztrátou účinnosti nového antibiotika, mohl by takové firmě hrozit až krach,“ upozorňuje Milan Kolář.

Cestou je tedy podle něj spíše důsledné dodržování antibiotické politiky spočívající v optimalizaci aplikace antibiotik, která má omezit vývoj bakteriální rezistence. „Tak nám to ostatně ukládají Světová zdravotnická organizace, Evropská unie i Organizace spojených národů. Antibiotická politika je souborem velmi komplexních opatření od správné interpretace mikrobiologických výsledků přes analýzu bakteriální rezistence k antibiotikům až po tvorbu doporučených postupů pro iniciální antibiotickou léčbu a realizaci této léčby na základě klinického stavu pacienta, mikrobiologických výsledků a vývoje příslušných zánětlivých markerů,“ uvádí profesor Kolář.

Své zkušenosti s touto tematikou za posledních deset let shrnul tým olomouckých mikrobiologů pod jeho vedením do práce nazvané Implementation of Antibiotic Stewardship in a University Hospital Setting (Implementace antibiotické politiky v prostředí fakultní nemocnice). „V rámci České republiky jde o jedinečnou studii, která vyšla v impaktovém zahraničním časopisu Antibiotics (k přečtení zde), přičemž žádná jiná nemocnice u nás nic podobného v tomto rozsahu dosud nepublikovala,“ zmiňuje Milan Kolář.

„Ze studie vyplývá, že na tom v této oblasti nejsme vůbec špatně, a můžeme tak našim pacientům poskytnout vyšší pravděpodobnost, že jejich léčba zabere. A co je důležité, vedení antibiotické léčby u nás přímo spoluřídí kliničtí mikrobiologové. Není to zcela běžné, protože těchto odborníků není nikde dostatek. Obecně však současná klinická mikrobiologie daleko víc prolíná do praxe. Mikrobiolog přejímá odpovědnost a sám rozhoduje o konkrétní antibiotické léčbě. Náš obor se neuvěřitelným tempem rozvíjí, umíme zkrátit procesy, které ještě nedávno trvaly den, na několik málo minut. To může zachránit životy, mimo jiné i v době koronavirové epidemie, protože i během ní platí, že pacienti s covidem-19 často umírají na doprovodné bakteriální infekce,“ uzavírá přednosta Ústavu mikrobiologie LF UP a FNOL. 

Milan Kolář společně s kolegou z Ústavu mikrobiologie Janem Bardoněm a Dominikem Rejmanem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR jsou autory monografie Zásady antibiotické léčby, která přehlednou formou shrnuje aktuální informace týkající se problematiky antibiotické léčby. Knihu vydalo Vydavatelství UP, koupit ji můžete zde.

Zpět