Akademický senát

Členy AS volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy/fakulty. Volby jsou přímé s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů AS, způsob jejich volby a způsob volby předsedy AS, orgány AS a jejich ustavování, důvody zániku členství v AS a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Obecně je členství v AS neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů. Funkční období jednotlivých členů AS veřejné vysoké školy/fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do AS v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v AS nezaniká. Funkční období všech členů AS skončí, jestliže AS po dobu šesti měsíců nekoná. Rektor či děkan pak nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. Zasedání AS veřejné vysoké školy či jejích fakult jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan či proděkan mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora/děkana je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy/fakulty.

AS veřejné vysoké školy/fakulty podle zákona č. 111/1998 Sb. rozhoduje na návrh rektora/děkana o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy či její fakulty a také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy. AS schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich součástí, schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy/fakulty, schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předloženou rektorem/děkanem, schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy, schvaluje jmenování a odvolání členů vědecké rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy/fakulty, schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu, usnáší se o návrhu na jmenování rektora/děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a jeho každoroční aktualizaci, na návrh rektora/děkana zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.

AS veřejné vysoké školy či její fakulty se vyjadřuje zejména k návrhům studijních programů a k záměru rektora/děkana jmenovat nebo odvolat prorektory/proděkany. O návrzích na jmenování a odvolání akademických funkcionářů se AS usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora/děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů AS; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů AS.

Podle Statutu LF UP v Olomouci má AS LF UP 36 členů (senátorů) zvolených z řad členů akademické obce fakulty, z toho 12 je studentů. V čele AS LF UP je předseda, který je volen z akademických pracovníků AS LF UP a 2 místopředsedové, z nichž jeden je volen z řad akademických pracovníků a druhý z řad studentů AS LF UP. AS LF UP si pro svou činnost může zřizovat poradní komise. V čele každé je předseda komise, volený vždy z řad senátorů. Členové komise mohou být z řad členů akademické obce a popřípadě další odborníci na řešenou problematiku. Komise mají minimálně 5 a maximálně 10 členů.

Funkční období AS LF UP je tříleté. Začíná běžet dnem následujícím po ukončení funkčního období předchozího AS LF UP, nikoliv však dříve, než jsou platně zvoleni všichni členové nového AS LF UP.

Kterýkoliv člen akademické obce LF UP může navrhnout na kandidáta na senátora kteréhokoliv člena akademické obce LF UP, včetně sebe samotného. Voliči z řad akademických pracovníků volí kandidující akademické pracovníky, voliči z řad studentů volí kandidující studenty.

AS LF UP zasedá v termínech určených pro celý školní rok, nejméně jednou za tři měsíce. Tato lhůta neběží mezi 1. červencem a 31. srpnem. AS LF UP je usnášeníschopný za přítomnosti alespoň tří pětin všech senátorů.

Jednotlivé body pořadu jednání AS LF UP se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Ke každému bodu pořadu jednání AS LF UP se koná rozprava. Do rozpravy ke konkrétnímu bodu se může přihlásit také jiná osoba akademické obce než senátor. Přihlášku do rozpravy podává písemně před jednáním nebo kdykoli v průběhu jednání k rukám předsedajícího s uvedením svého jména, příjmení a bodu programu, ve kterém chce vystoupit. Předsedající je povinen bez zbytečného odkladu seznámit senátory s touto přihláškou do rozpravy a nechat hlasovat o udělení slova přihlášenému. Rozhodnutí AS LF UP mají formu usnesení. Usnesení AS LF UP se v doslovném přijatém znění uvádějí v zápisu z jednání AS LF UP.

Usnesení AS LF UP o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, o návrhu vnitřních předpisů fakulty a o rozdělení finančních prostředků fakulty jsou platná, pokud se pro ně v hlasování vyslovily nejméně tři pětiny všech senátorů. Ostatní usnesení AS LF UP jsou platná, pokud se pro ně v hlasování vyslovila nadpoloviční většina všech senátorů.

Hlasování AS LF UP je veřejné, pokud ze zákona nebo z Volebního a jednacího řádu AS LF UP nevyplývá něco jiného. Hlasování AS LF UP, které se týká jmenovitě určených osob, je vždy tajné s výjimkou volby volební komise pro tajné hlasování.

O věci, která jinak podléhá projednávání a hlasování na AS LF UP, lze hlasovat i mimo zasedání. Má-li být hlasováno o věci mimo zasedání, rozešle předseda AS LF UP senátorům elektronickou poštou podkladový materiál a návrh usnesení a stanoví lhůtu k vyjádření v minimální délce 5 dnů od rozeslání. Senátor se pak pomocí elektronické pošty vyjádří, zda s usnesením souhlasí, nesouhlasí nebo se zdržuje hlasování.